Nedávno jsem byl v situaci, kdy jsem si potřeboval vybrat hosting pro svůj projekt. Vzhledem k tomu, že projekt nebyl čistě PHP projekt na který by stačil obyčejný hosting s FTP přístupem, jsem stál před otázkou, jaký hosting zvolit. Předem upozorňuji na to, že jsem řešil svoje potřeby. Nejsem člověk, který se vyzná v nastavování serverů. Potřeboval jsem jen vyřešit svoji potřebu někde hostovat svůj projekt – s co nejmenším úsilím a nastavováním. Předem podotýkám, že se nejedná o žádnou placenou spolupráci :). Hosting musel splňovat následující:
- Umět hostovat Node projekt. Tedy hosting ideálně s SSH přístupem ke konzoli.
- Možnost spouštět CRONy a další joby, paralelně s hlavní aplikací, která představuje především webové rozhraní.
- Možnost doinstalovat služby, které budu potřebovat (např. Redis, ElasticSearch apod.).
- Lehká integrace s CI/CD, abych nemusel po každé změně ručně buildovat a nasazovat přes upload souborů na FTP.
- Žádné složité nastavování.
- Ideálně built-in podpora HTTPS certifikátu a různých opičáren typu přesměrování z http na https, non-www na www apod.
- Možnost routování statických souborů mimo hlavní aplikaci kvůli zrychlení výkonu
- Příznivá cena
Jednoduchý webhosting
Příklady: Vedos.cz, Forpsi.com, WebGlobe.cz
Tento typ hostingu byl první, který jsem používal na hosting svých webových projektů od dob mých prvních experimentů s HTML/CSS/PHP. Nastavení je rychlé, celkem intuitivní a systém se postará o vše co naprostá většina uživatelů potřebuje. Včetně:
- Zakoupení domény
- Vytvoření správných DNS záznamů
- Vytvoření mailového schránky, včetně e-mailové adresy s vaší doménou
- Vytvoření a správa FTP účtů (pro upload souborů s aplikací)
- Vytvoření a správa MySQL databáze (nutná pro většinu PHP projektů)
- Možnosti nastavit CRON (automatizované úlohy) pohodlně z administrace
- Nainstalování nejpoužívanějších aplikací – na pár kliknutí do svého hostingu nainstalovat nejrůznější CMS (WordPress, Joomla, PrestaShop, a další)
- Konfiguraci webového serveru přes .htaccess
- Automatické zálohování
Shrnutí: Bohužel, pro mé konkrétní potřeby je tento typ hostingu nedostačující, jelikož neumí hostovat jiné než HTML/PHP projekty, neumí doinstalovat další serverové aplikace a není zde jednoduchá podpora integrace s FTP. Zároveň pro “jednodušší” projekty, kterým tyto limitace nevadí je tento služba ideální, především kvůli opravdu jednoduché konfiguraci všech základních nastavení. Kromě PHP vývojářů službu ocení zejména lidé, kteří nejsou IT příliš políbení a chtějí si vytvořit WEB postavený na nějakém CMS či jiné předinstalované aplikaci nebo si jen tak zkoušet nějaké svoje pokusy s HTML/CSS.
Hosting fyzického serveru / VPS
Fyzický server
Mít pro sebe celý fyzický server je z hlediska výkonu ta nejlepší varianta. Nejste omezování ostatními uživateli, máte celý výkon jen pro sebe. Na druhou stranu je to docela drahá záležitost. Pokud nevíte, jestli potřebujete hosting celého vlastního fyzického serveru, tak z největší pravděpodobností je odpověď že nepotřebujete 🙂 Ceny nejlevnějších serverů začínají na 1 500 Kč/měsíčně, ale zde opravdu záleží na výkonu a ceny mohou růst až do statisíců/milionů.
VPS
VPS (=Virtual Private Server) je oproti tomu levnější varianta. Funguje tak, že se fyzický server pomocí virtualizace rozdělí na několik izolovaných prostředí. Každá z těchto instancí se chová jako samostatný server s vlastním operačním systémem a přidělenými zdroji (CPU, RAM, Disk, …). I přes to, že je fyzický server sdílený, tak pokud je vše správně nastaveno jsou tyto virtuální servery od sebe naprosto oddělené. Problém může nastat v případě některých levnějších poskytovatelů, kteří praktikují tzv. “Overprovisioning”, což znamená, že “prodají” více zdrojů, než fyzický server ve skutečnosti má. To může být problém v případě, že několik uživatelů v rámci jednoho serveru začne CPU využívat na maximum a tím pádem “nezbyde” volný výkon pro ty ostatní. Samostatnou kapitolou jsou pak I/O operace (zejména využívání disku a sítě). Pokud má poskytovatel vše správně nastaveno, nemusí to být problém, ale v případě nedokonalé konfigurace se zde může sdílení mezi více uživatelů negativně projevit.
Výhody a nevýhody fyzického serveru a VPS
Největší výhoda tohoto řešení může být právě i jeho největší nevýhoda. Vše si můžete/musíte nastavit sám. Od naprosto základních věcí jako je obyčejný SSH přístup, konfigurace FTP, vytvoření databáze nebo případná izolace aplikací… Zkrátka vše je na vás. Pokud tyto věci nezvládáte, většina hosting služeb nabízí služby profesionálního technika (od 1500 Kč/hod), případně si tohoto specialistu můžete najmout sami.
Sám jsem pár let zpět měl nutkání si pořídit vlastní VPS. Motivací pro mě bylo to, že se alespoň konečně trošku naučím rozumět serverům a jejich konfiguraci. Asi po třech dnech jsem si nastavil vše co jsem potřeboval a myslel jsem, že mám hotovo. Nic nebylo vzdálenější pravdě – občas prostě z ničeho nic přestalo fungovat HTTPS, protože vyšla nová verze certifikátu Let’s Encrypt, operační systém postupně zastarává (protože nemám čas to řešit a zároveň nemám odvahu se pouštět do updatu OS, když nevím co tím rozbiju 😀 ). Snažím se tedy o to zmigrovat všechny služby ven, abych tohle už nemusel řešit. Je tedy pravdou, že jsem se o konfiguraci serverů dozvěděl docela hodně, ale na hosting reálných, produkčně používaných aplikací to bez profesionálních znalostí z oblastí serverů přináší spíše problémy.
Shrnutí: Nemám bohužel kapacitu/znalosti pro to, abych udržoval infrastrukturu a vše kolem. Navíc většinou platí, že nepotřebuji tolik výkonu, abych výhody tohoto řešení dokázal využít.
Hosting v Cloudu
Narozdíl od klasického VPS/fyzického serveru, hosting v cloudu nabízí některé nezanedbatelné výhody:
Výhody hostingu v Cloudu
Dynamické škálování výkonu dle potřeby (tzv. auto-scaling)
V cloudu je většinou auto-scaling naprostým standardem. Znamená to, že při velké zátěži můžete celkem jednoduše manuálně přidat zdroje (CPU, RAM), případně můžete tento proces nastavit zcela automaticky. Zjednodušeně to znamená, že pokud v jeden okamžik přistoupí na vaší aplikaci hodně zákazníků, cloud se postará o navýšení zdrojů/instancí tak, aby momentální výkyv zátěže co nejlépe vykryl.
Globální infrastruktura
Pokud je projekt globálního charakteru, může být velikou výhodou mít aplikaci rozdistribuovanou v rámci celého světa. Přes load-balancing se zajistí to, že se uživatel připojí k nejbližšímu serveru. To v praxi znamená, že uživatel z USA se nebude muset dotazovat naší aplikace přes celý svět – cloud zkrátka zařídí to, aby se připojil k tomu serveru, který má nejblíže.
Lepší dostupnost
Nespornou výhodou cloudového řešení je to, že je méně náchylnější k výpadkům. Navíc má schopnost se “vyléčit”, pokud se nějaký z fyzických serverů odpojí/rozbije.
Způsoby využívání cloudových služeb
Existují 3 způsoby využívání cloudových služeb:
IaaS – Infrastructure as a Service
Toto je model, který je v podstatě popsán v části “Hosting fyzického serveru / VPS”. Platí tedy to, že musíte umět servery spravovat a musíte se o ně umět starat. Dostanete virtuální servery, sítě, úložiště a vaší zodpovědností je poté vše ostatní.
PaaS – Platform as a Service
Jedná se o připravenou platformu pro běh nejrůznějších aplikací. Není třeba řešit servery, ale stačí pouze nasadit kód, případně doladit některá nastavení. Tuto variantu bych doporučil šikovnějším vývojářům, kteří mají alespoň trochu ponětí jak aplikace a sítě fungují. Pro běžného netechnického uživatele to je pořád poměrně hodně komplikovaná varianta (zejména s ohledem na prvotní nastavení). Nevýhodou je zpravidla větší cena než za IaaS model, která je ale vykompenzována větším pohodlím (a možnou časovou úsporou) při konfiguraci. Funkce jako automatické nasazování, jednoduché škálování “na kliknutí” apod. jsou v tomto modelu často řešeny tak, že je zvládne každý.
SaaS – Software as a Service
Toto není až tak relevantní k tématu hostingu aplikací, ale pro úplnost tento model také krátce zmíním. Jedná se o model, kdy je přes cloud provozovaná aplikace jako taková – bez našeho přístupu k infrastruktuře nebo platformě. Typickým příkladem tohoto modelu může být aplikace Slack – ta je provozována v cloudu a my jako uživatelé platíme za využívání aplikace jako takové. K platformě, natož infrastruktuře nemáme přístup, o vše se za nás stará někdo jiný.
Nevýhody
Upřímně mě na využívání cloudového řešení moc nevýhod nenapadá. Je důležité zvolit správný model, který je pro fungování vaší služby udržitelný. Na co je potřeba si dát pozor je cena. Využívání cloudu se může zdát z počátku levné, ale časem, když aplikace roste se provoz v cloudu může extrémně prodražit.
Cenotvorba je různá. Způsob výpočtu může být podobný hostingu fyzického serveru / VPS, kdy platíte fixní měsíční sazbu. Jiná varianta může fungovat tak, že se cena se odvíjí od využití zdrojů (CPU, RAM, disku) nebo platíte za množství provozu, který přes vaší infrastrukturu prochází.
Postřeh z mého okolí: kamarád pracuje pro firmu, která od první chvíle své existence využívala cloudové řešení. Ze začátku byl provoz velice levný, ale jak aplikace rostla tak se provoz opravdu mnohonásobně zdražil. Vlivem cloudu, který často spoustu věcí usnadňuje se často stává, že aplikace je s prostředím ve kterém běží extrémně svázaná a může být velice těžké migrovat na nějaké jiné řešení. Kamarád tak většinu času tráví na tom, že se snaží optimalizovat náklady na cloud, např. nějakými technickými DEV-OPS optimalizacemi.
Shrnutí: U cloudu je více než kdekoli jinde důležité zvážit či odhadnout, jak vaše aplikace časem poroste. Výhodou je malá počáteční investice, kdy cloud vychází o mnoho levněji než pořízení vlastních serverů. Zároveň to může být poměrně flexibilní varianta, která se může hodit zejména začínajícím projektům, které nemají kapacitu až tak řešit infrastrukturu. Jak aplikace roste, náklady se zpravidla zvyšují (a někdy mnohonásobně). Proto může být dobré myslet na zadní vrátka.
Co jsem vybral nakonec já
Vzhledem k požadavkům, které jsem od hostingu měl jsem rovnou zavrhl variantu jednoduchého webhostingu a to zkrátka z důvodu, že potřebuji hostovat aplikaci, kterou tento web-hosting hostovat neumí. 🙂
Po zkušenostech z provozování vlastního serveru jsem zavrhl i možnost vlastního fyzického serveru (z důvodu vysokých nákladů) a stejně tak variantu VPS, kvůli nutnosti se o server starat.
Co se týče cloudových variant, tak IaaS mi nedávala smysl ze stejného důvodu jako provozování vlastního serveru. SaaS taktéž nedává smysl, jelikož já si chci svůj “software” teprve vytvořit. Čili jsem skončil u toho, že potřebuji variantu PaaS.
Z kterých poskytovatelů vybrat? Po zdlouhavém hledání jsem skončil u dvou – Vercel a po nějaké době jsem přešel na český hosting Roští.cz.
Vercel
(odkaz: https://www.vercel.com/)
Na první pohled se tahle varianta tvářila jako ideální. Vercel nabízí skvělou podporu, zvlášť u aplikací postavené na technologii Next.js. Vytvoření aplikace je velice rychlé, nastavení buildování a deploye je otázkou chvilky.
Než jsem aplikaci dokončil do produkčního stavu, využíval jsem tento hosting pro ukázku aplikace kolegům, se kterými jsme spolupracovali.
Po nějakém čase jsem si všiml, že první request po delší době na určité stránky trvá extrémně dlouho a narazil jsem na problém tzv. “cold startu”. Když jsem po nějaké době přišel na aplikaci, trvalo extrémně dlouho než se aplikace načetla. Poté už problém nebyl, ale vzhledem k nízkému trafficu (který jsem minimálně ze začátku očekával) se mi tahle varianta nelíbila.
Háček byl v tom, že část stránek jsem před-generovával staticky (ty byly rychlé), ale stránky které potřebovali stahovat data a dynamicky vykreslit obsah trvaly dlouho (kolem 2-3s).
Další věc co mě od Vercelu odrazovala byl pricing, jelikož se platí (zjednodušeně) za množství trafficu a zejména pak přenesených dat. Nechtěl jsem aplikaci stavět s vidinou toho, že jak bude aplikace škálovat, budu platit víc a víc. Prostě na tohle nejsem zvyklý a nechci toto riziko podstupovat.
Začal jsem tedy hledat alternativu a skončil jsem u Roští.
Roští.cz
(odkaz: https://www.rosti.cz)
Na první pohled velice jednoduchý web, přívětivé ceny, čeští majitelé. Po chvíi jsem narazil i na dokumentaci , kde bylo popsáno spoustu článků, které jsem pro hostování své aplikace potřeboval.
Zejména šlo o tyto:
- jednoduché nastavení HTTPS certifikátu
- routování na úrovni NGINXu (tedy statické soubory nemuseli jít přes aplikaci)
- jednoduché vytvoření databáze
- detailní popis integrace s mnou používanými technologiemi (Node, Next.js, i PHP)
- nastavení automatického buildování včetně deploye přes GitHub
- zabudovaná podpora CRONu
- přístup na server přes SSH
- cenotvorba postavená na základě doby provozu aplikace, tzn. platí se za čas po který aplikace běží (vlastně mi to přijde fajn i na nějaké hobby projekty, které mohu po nějaké době vypnout, aniž bych si “předplatil” hosting dopředu)
To, že se jedná o českou firmu je jen třešnička na dortu. Navíc, během nastavování jsem asi 2x potřeboval poradit, jelikož jsem řešil poměrně specifické věci, které nebyly v dokumentaci. Support v pracovní dny byl velice rychlý a vstřícný a kupodivu i zdarma. Nechtěl jsem tedy žádné technické zásahy, ale spíše jen konzultaci ohledně toho, jak Roští technicky funguje. Bylo znát, že na druhé straně sedí kluci, kteří jsou srdcaři a práce je baví.
Závěr
Po zkušenostech, které jsem absolvoval bych pro menší projekty volil následovně:
Chci jednoduchý webhosting na PHP aplikaci, kde není vidina toho, že budu potřebovat cokoliv navíc a prioritou je pro mě jednoduchost? Volím webhosting od Vedos.cz
Chci hosting na komplexní aplikaci, která běží na něčem jiném než PHP, potřebuju do ní zakomponovat různé automatizované joby nebo nějaký více pokročilý routing? Volím Roští.cz
Zdroje: